Dávky mléka pro kojence

U kojených dětí je doporučováno kojení podle potřeb dítěte a vypité dávky se nesledují. Při krmení z lahve by měli rodiče používat kojenecké mléko vhodné pro daný věk a dodržovat doporučené dávkování podle věku a váhy dítěte.

Kojenecké mléko v lahvi

Občasné překročení dávky je samozřejmě možné, pravidelné podávání vyšších než doporučovaných dávek mléka by však mělo být konzultováno s lékařem dítěte. Denní dávka mléka by neměla příliš překračovat 1 litr denně. V případě, že dítě je po vypití 1 litru mléka denně hladové, je vhodné začít s podáváním příkrmů (po poradě s lékařem a za podmínky, že je dítě starší 4 měsíců). 

Některé děti pijí trvale nižší než doporučené dávky mléka. U těchto dětí je nutné pravidelně sledovat prospívání (vývoj váhy, délky a obvodu hlavičky). V případě známek dehydratace u dítěte je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Dávky mléka pro kojence

* alespoň 500 ml mléka denně nebo odpovídající
množství mléčných výrobků

Příklad výpočtu:
Kojenec ve věku 4 měsíců o váze 5,6 kg by měl vypít zhruba 840 (=5,6*150 ml) až 1008 (=5,6*180) ml mléka denně.

Kdy začít s příkrmy

V Česku neexistuje oficiální doporučení, kdy začít s podáváním příkrmů u kojenců (autorem by mohla být tak jako v jiných zemích pediatrická společnost nebo Ministerstvo zdravotnictví).

Kdy začít s příkrmy

Většina zdravotníků i dalších osob (výrobci výživ nebo laktační poradkyně) se v této věci odvolává na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Vzhledem k tomu, že s odvoláním na doporučení WHO jsou někdy publikovány velmi rozdílné údaje, uvádíme raději přesné znění (celou studii WHO o výživě najdete zde):

Pro evropský region WHO platí doporučení, že všichni kojenci by měli být plně kojeni od narození do zhruba 6 měsíců věku a přinejmenším po dobu prvních 4 měsíců věku. U některých kojenců může vzniknout potřeba příkrmů před 6. měsícem věku, ale příkrmy by neměly být zaváděny před 4. měsícem věku. Známkou toho, že by příkrmy měly být zavedeny před 6. měsícem věku, je (při vyloučení zjevných onemocnění) nedostatečné přibírání dítěte (ověřeno dvěma nebo třemi váženími) nebo to, že dítě při neomezeném kojení projevuje známky hladu. Pozornost by měla být věnována použití odpovídajících růstových grafů, přičemž by mělo být bráno v úvahu, že tempo růstu kojených dětí se liší od tempa růstu, na kterém jsou založeny statistiky amerického Národního centra pro zdravotní statistiku. Nicméně, pozornost by měla být také věnována dalším faktorům, včetně porodní váhy a gestačního věku, klinického stavu a celkového stavu růstu a výživy kojence na začátku přikrmování před 6. měsícem věku. Studií provedenou v Hondurasu bylo zjištěno, že podávání vysoce kvalitních příkrmů kojeným dětem s porodní váhou mezi 1500 g a 2500 g od 4. měsíce věku nepřineslo těmto dětem růstové výhody. Toto zjištění podporuje doporučení o plném kojení do zhruba 6 měsíců věku, a to i u kojenců s nízkou porodní váhou.

Doporučení tedy zní: První příkrmy by mělo dítě dostat zhruba v 6 měsících (jedná se o kalendářní měsíce, tedy věk zhruba 26 týdnů) a zároveň ne dříve než ve 4 měsících. Období mezi 4. a 6. měsícem je jakýmsi předělem, kdy zavedení příkrmů dítě nepoškodí a v určitých situacích (neprospívání, hlad, speciální nároky výživy) mu může i prospět.

Doporučení WHO je bohužel definováno pouze pro kojené děti, přičemž rodiče nekojených dětí se u nás často setkávají s doporučením na časnější zavádění příkrmů. Dobou zavádění příkrmů u nekojených dětí se zabývá např. dokument Výboru pro výživu Evropské společnosti pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu (odkaz na dokument zde). Ačkoli výbor nachází určité teoretické argumenty pro rozdílnou dobu zahájení příkrmů u kojených a nekojených dětí, je konečným stanoviskem výboru doporučení o shodné době zavádění příkrmů u obou skupin kojenců, a to spíše z praktických důvodů.

Čeští lékaři také v poslední době prosazují stejný přístup u kojených i nekojených dětí, tedy zavádění nemléčné stravy okolo 6. měsíce věku a ne dříve než po 4. měsíci věku. Primář dětské kliniky Všeobecné fakultní nemocnice MUDr. Pavel Frühauf, CSc. ve svém článku (odkaz na článek zde) uvádí následující důvody pro zavedení příkrmů před 6. měsícem věku dítěte (týká se kojených i nekojených dětí):

Důvody k časnějšímu zavedení – ne však před koncem 4. měsíce (po 16. týdnu) – jsou:

• váhové neprospívání prokázané opakovaným vážením,

• hlad při neomezeném kojení.

Další orientační kritéria jsou:

• překročení váhy 6 000 g,

• nutnost kojit nebo podávat formuli více než 8–10krát denně,

• pití více než 900–1 000 ml mléka denně.

Pokud se z jakýchkoli důvodů rozhodnete začít s příkrmy dříve než v 6 měsících věku dítěte, poraďte se o tom s pediatrem vašeho dítěte. Stejně tak se s ním poraďte, pokud se rozhodnete začít naopak později. WHO uvádí ve své studii následující rizika předčasného a pozdního zavádění příkrmů:

Rizika předčasného zavádění příkrmů (před 4. měsícem věku):

• příkrmy mohou předčasně vytlačit ze stravy mateřské mléko a tím snížit jeho produkci u matky. Výsledkem by mohl být nedostatečný příjem energie a živin z potravy u dítěte,
• zvýšené riziko průjmových onemocnění a následné podvýživy, neboť sliznice zažívacího ústrojí u nejmenších kojenců nemá vytvořenou dostatečnou obranu proti bakteriálním nákazám,
• zvýšené riziko rozvoje alergických onemocnění a následné podvýživy z důvodu nezralosti střevní sliznice.

Rizika pozdního zavádění příkrmů:

• zpomalení růstu a podvýživa z důvodu nedostatečného příjmu energie a živin,
• deficit některých stopových prvků, zejména železa a zinku, kterých je v mateřském mléce pro potřeby dítěte v pozdějším věku přirozený nedostatek,
• promeškání vhodné doby pro rozvoj některých motorických schopností, jako je např. žvýkání.

Jak zavádět příkrmy

Na úplném začátku přikrmování se dítě učí především jíst ze lžičky. Napoprvé připravte pro dítě pouze malé množství příkrmu (jednu až dvě lžičky).

Začínáme s příkrmy

• Pokrm pak nabídněte na špičce lžičky dítěti. Některým dětem trvá déle, než se naučí rty shrnout pokrm ze lžičky a posunout jej v ústech dozadu, aby jej mohly polknout. Buďte trpěliví a nespěchejte. Mluvte na dítě a usmívejte se. Pokud budete nervózní, bude ve stresu i dítě.
• V Česku se obvykle podává jako první příkrm zeleninové pyré, ale je možné podat také mléčnou obilnou kaši nebo vařené ovocné pyré. Na vás také záleží, v kterou denní dobu první příkrm dítěti podáte.
• Množství příkrmu zvyšujte postupně. Dokud se nedostanete na plnou dávku příkrmu, po každém příkrmu ještě dítě nakojte nebo mu podejte kojenecké mléko.
• Jednotlivá jídla zařazujte také postupně, zhruba s třítýdenním až měsíčním odstupem. V roce věku by již dítě mělo mít jídelníček podobný dospělému – snídaně, dopolední svačina, oběd, odpolední svačina, večeře a mléko ráno a večer, pokud ho dítě vyžaduje.
• Nové potraviny zařazujte do jídelníčku s několikadenním odstupem, abyste mohli vysledovat případné reakce (alergické projevy, nadýmání apod.).
• Příkrmy nesolte a neslaďte, nepoužívejte ani koření.
• Z ovoce a zeleniny odstraňte před vařením slupku a semena. Maso používejte pouze libové bez tuku a kůže. Vše vařte vždy do měkka v malém množství vody. Šetrné je také vaření v páře a v mikrovlnné troubě.
• Příkrm před podáváním rozmixujte, propasírujte nebo rozmačkejte vidličkou. Hustotu příkrmu upravte podle potřeb dítěte. Hustotu příkrmu a velikost kousků zvyšujte postupně.
• Výsledný pokrm by neměl být příliš řídký, protože by mohl být pro dítě málo výživný. Kojenci mají malý obsah žaludku a nejsou pak schopni sníst dostatečné množství nutričně chudého pokrmu. Nutriční obsah příkrmu je možné zvýšit přidáním oleje nebo másla (max. 1 lžička na 100 g příkrmu) nebo mateřského/kojeneckého mléka.
• Před podáváním vždy vyzkoušejte teplotu příkrmu, abyste předešli opaření. Ohřívaný pokrm (ať ve vodní lázni nebo v mikrovlnné troubě) vždy dobře zamíchejte a nechte chvíli stát, aby se teplota uvnitř pokrmu vyrovnala.
• Při vaření a podávání dodržujte hygienu. Vždy si umyjte ruce, používejte čisté nádobí a nástroje. Z předem připraveného pokrmu odeberte očekávanou porci a tu ohřejte. Nikdy neohřívejte opakovaně již jednou ohřátý pokrm. Jídlo, které jste dítěti připravili a které nesnědlo, vyhoďte.
• Pokud dítě některé jídlo odmítá, vynechejte jeho podávání na několik dnů nebo týdnů a poté jej zkuste zařadit do jídelníčku znovu.
• Příkrmy dítěti nenuťte. Nechte dítě, ať si samo řekne, kdy má dost. Neočekávejte, že dítě sní každý den stejné množství jídla, nebylo by to přirozené. Pokud dítě nechce jíst příkrmy vůbec nebo odmítá příkrmy po několika lžičkách, poraďte se o tom s pediatrem. Nechutenství může být příznakem řady onemocnění.

Kdy a jak zavádět lepek do stravy kojenců

Celiakie (celiakální sprue) je autoimunitní onemocnění vyvolané nesnášenlivostí lepku, jehož konzumace vede u postižených osob k poškození sliznice tenkého střeva.

Těstoviny

Poškozená sliznice tenkého střeva pak hůře vstřebává živiny z potravy. Základní informace o celiakii se dozvíte v našem článku Celiakie – onemocnění dětí i dospělých. Onemocnění je geneticky podmíněné, ovšem ne všichni jedinci s genetickými dispozicemi celiakií skutečně onemocní. Na rozvoj celiakie má podle některých studií vliv doba zavádění lepku do stravy, množství lepku podávané při zavádění do stravy a to, zda je dítě v době podání lepku ještě kojeno.

Švédská studie publikovaná v roce 2002 pod názvem Kojení chrání proti celiakii (odkaz na studii zde) zjistilanižší riziko rozvoje celiakie u dětí, které byly v době zavedení lepku kojeny. Riziko je ještě o něco nižší, pokud je dítě kojeno i v době po zavedení lepku do stravy. Riziko rozvoje onemocnění závisí podle studie také na množství podávaného lepku. Pokud bylo množství lepku podávaného při zavádění do stravy kojence malé nebo střední, bylo nízké i riziko rozvoje celiakie. Velké množství lepku podané při zavádění lepku do stravy kojence naopak podle této studie zvyšuje riziko celiakie, přičemž nezáleží na tom, jaký typ potraviny obsahující lepek je dítěti podán.

Americká studie z roku 2005 zkoumala vliv doby zavedení lepku do stravy na rozvoj celiaki (odkaz na studii zde). Studie zkoumala výskyt celiakie u dětí se zvýšeným rizikem rozvoje celiakie (genetické dispozice k celiakii a k cukrovce 1. typu, přímý příbuzný s celiakií). U dětí, kterým byl lepek zaveden do stravy před 3. měsícem věku, bylo riziko vzniku celiakie pětkrát vyšší než u dětí, který byl lepek zaveden ve věku 4 až 6 měsíců. U dětí, jejichž výživa byla bezlepková 7 a více měsíců po narození, bylo riziko mírně vyšší než ve skupině dětí, kterým byl lepek do stravy zaveden mezi ukončeným 4. a 6. měsícem.

Kdy zavádět lepek do stravy?

Na základě výše uvedených i jiných studií se stejnými závěry dnes lékaři zpravidla doporučují jako prevenci proti celiakii zavádět lepek mezi ukončeným 4. a 7. měsícem věku dítěte. Riziko rozvoje celiakie se dále snižuje, pokud je dítě v době zavedení lepku ještě kojeno. Dřívější zavedení lepku jednoznačně zvyšuje riziko rozvoje celiakie u dítěte. Dopady zavedení lepku po 7. měsíci věku nejsou takto jednoznačně stanoveny, mírně zvýšené riziko celiakie může být podle některých odborníků dáno i jinými vlivy, např. větším množstvím lepku podávaným při zavádění lepku do stravy u starších kojenců.

Jak zavádět lepek do stravy kojenců?

Lepek je obsažen v pšenici, žitu a ječmeni a v potravinách z nich vyrobených.*  Kojenci tedy můžete podat např.:

• instantní kojenecké obilné kaše obsahující lepek,
• mléčnou krupicovou kaši nebo krupici zavařenou do zeleninových příkrmů,
• jíšku z hladké mouky do zeleninových příkrmů,
• piškoty – kromě mouky a cukru obsahují také celá vejce, na které může být dítě alergické, proto je doporučujeme podávat až ve chvíli, kdy dítě bez problémů snáší vaječný žloutek v zeleninových příkrmech. 

Důležité je podávat příkrmy obsahující lepek dítěti zpočátku v malém množství, např. přidat pouze lžičku instantní kaše s lepkem k plné porci rýžové kaše. Většina příkrmů podávaných u nás na začátku přikrmování je bezlepkových a obiloviny obsahující lepek je budou pouze doplňovat. Běžnou součástí stravy by se obiloviny obsahující lepek měly stát až zhruba od 8. až 9. měsíce, kdy dítě začíná dostávat běžné pečivo a těstoviny. Od tohoto věku je vhodné zahrnovat potraviny obsahující lepek pravidelně do jídelníčku dítěte, aby se mohly případné příznaky celiakie plně projevit.To umožní správně celiakii diagnostikovat a včas zahájit léčbu, tedy bezlepkovou dietu.

Základní informace o celiakii se dozvíte v článku Celiakie – onemocnění dětí i dospělých.